99. VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ…

Nechápu, jak je možné, že to tak uteklo, ale Vánoce jsou tady! Ačkoliv jsem si naivně myslela, že když teď podnikám, tak budu mít spoustu času na vánoční přípravy. No to určitě! Realita je taková, že je neděle před Štědrým dnem – nemám všechny vánoční dárky a rozhodně nemám ten velký vánoční úklid, co jsem si naplánovala. Bylo to na programu dnes, ale není mi nějak dobře, a tak jsem se v zájmu zachování zdraví rozhodla odpočívat a úklid odložila na neurčito. Vánoce mám ráda, i když si umím představit, že pro někoho, kdo prochází neplodností, mohou být poměrně výzvou. A nejen pro ně…

Vánoce jsou časem, kdy si dáváme dárky. Když toužíte po dítěti, které nepřichází, je jasné, o co si  každý rok píšete Ježíškovi. Mrzí mě to…mrzí mě to, že ačkoliv bychom si měly užívat krásný a pohodový čas, ptáme se samy sebe, kdy ten největší a nekrásnější dárek dostaneme. Zamýšlíme se nad tím, jestli tyto Vánoce jsou ty poslední ve dvou. Že třeba příště už budeme tři a budeme si budovat nové tradice jako rodina. Moc bych Vám přála, aby to tak bylo. Posílám Vám naději, ale zároveň i spoustu odvahy zvládnout to, když tomu tak nebude. Bezdětných Vánoc jsem zažila už spoustu. Takové, kdy jsem doufala, že bych mohla být těhotná a pak přímo na Štědrý den dostala menstruaci. Takové, kdy jsem si ještě psávala do chytré aplikace všechny potenciální příznaky.  Loňské, kdy jsem byla naštvaná na covid, který překazil prosincový transfer. A co ty letošní? Taky jsem počítala, že půjdu na transfer. Zatím vůbec nevím, kdy na něj půjdu. Mohly by to být moje poslední bezdětné Vánoce? Rozhodně mohly. Ale zároveň stojím nohama pevně na zemi a vím, že nemusejí být.

Jak tedy bezdětné Vánoce přežít? Snažím se k nim přistupovat “přítomně”. S tím, že teď je slavím s rodinou, kterou aktuálně mám, ne s lítostí, že to není s rodinou, kterou bych chtěla mít. Děkuji vesmíru, že mám natolik taktní blízké, že mě s tématem mateřství o Vánocích nekonfrontují. Částečně je to asi tím, že vědí, čím si procházíme – že dítě chceme, ale nejde to. Zároveň si uvědomuju, že Vánoce jsou pro spoustu žen o to těžší, protože se vidí s širší rodinou, která třeba není o situaci seznámena. Pochopitelně. Pak je velké riziko, že přijde otázka: “A co děti? Neplánujete? Už byste měli, je nejvyšší čas!” A pohodové Vánoce jsou nenávratně v čudu…Na Instagramu na mě na různých “infertility profilech” vyskakovaly rady, jak zvládnout Vánoce, když zápasíte s neplodností. Shrnula bych to asi následovně: 

• Předem se připravit na rizikové situace. Zapojit partnera. Když přijde nepříjemná palba otázek na dítě, na které neumíte reagovat, je fajn se dohodnout, že do toho on zasáhne a nějak to okomentuje, nebo změní téma. V hlavě si projít, jak možno na nepříjemné otázky reagovat a co pro sebe v tu chvíli udělat. Kdo je připraven, není překvapen. 
• Mít podpůrnou síť. To je fajn vždy, ale přece jen o Vánocích jí bude trochu víc potřeba. Partner, kamarádka, rodina – kdokoliv, kdo může pomoct, když začne být velké smutno. V rámci podpory je také fajn myslet, kdo jí naopak oslabuje. Trávení času vedle toxických členů rodiny nebo okolo přemíry malých dětí může být velmi psychicky náročné. Je fajn si promyslet, co je priorita. Být v pohodě, nebo dostát slušnosti a obejít všechny členy rodiny?Pokud se o neplodnosti nestydíte mluvit, je fajn to ostatním komunikovat, proč se letos zastavíte jen na krátké kafe, nebo vlastně vůbec. 
• Dát průchod emocím. Není cílem se tvářit, že přece “very merry” a raduju se nejvíce na světe. Máte nárok být smutná, zklamaná a frustrovaná. Navíc když se emoce vyventiluje, dostane se prostor třeba i na jiné, pozitivnější, zážitky. A nebo taky ne a je to v pořádku. I Grinch je frajer, a to nesnáší Vánoce!
• Sebe na první místo. Možná je to trochu proti duchu Vánoc, kdy je to hlavně o těch druhých. Ale myslím si, že v těchto kritických obdobích je fajn si dělat radost, pokud to jen trochu jde. Pustit si hezký vánoční film, dát si vaječňák a cukroví, jít se projít a pokochat se světýlky, nebo naopak úplně ignorovat Vánoce a nadávat na komerci. Jestli jsou pro Vás Vánoce bolestné, je opravdu fajn si dopřávat hezké věci, ať alespoň trochu vybalancují to bolavé a náročné.

To jsem se ale rozepsala, a to jsem Vám původně chtěla popřát jen krásné Vánoce! Tak teď, ale už fakt jen stručně:

Milí moji,

mějte takové Vánoce, jaké chcete a potřebujete. Posílám lásku, odvahu a sílu! A taky Vám moc děkuji za to, že už tady se mnou 99 článku jste a stále Vás přibývá. Tomu říkám krásný vánoční dárek…

J.