Téma cykličnosti je zpět! V minulém článku jsem se začala zamýšlet nad tím, jak víme, že fungujeme v “nějakém cyklu”, ale jak si ne vždy uvědomujeme, že se během toho cyklu proměňujeme. Minule jsme spolu probraly dvě fáze, kdy nám energie rostla do našeho maxima (folikulární a ovulační fáze) a dnes budeme zpomalovat…

Fáze luteální

Takhle – ono by se asi nemělo říkat, že jedna fáze je lepší než druhá. Každá má svoji důležitou roli a proto, abychom zdravě fungovaly, potřebujeme každou z nich. Nicméně, pokud bych si dělala v hlavě pomyslný žebříček oblíbenosti – luteální fáze by to zřejmě na celé čáře projela. Na začátek trochu biologie: po ovulaci se vytváří útvar nazývaný žluté tělísko (corpus luteum), které začíná produkovat progesteron. Mění se tedy zcela naše hormonální rovnováha – estrogen se stahuje do pozadí a žezlo přebírá právě progesteron. Jeho zdravá hladina je důležitá proto, aby připravila naši děložní sliznici na přijmutí oplodněného vajíčka, aby mělo vajíčko dostatek času doputovat do dělohy a případně se úspěšně zahnízdit. 

Zdravá luteální fáze trvá zhruba 14 dní, ale jak víme, každé tělo je individuální a za normu je považováno 10-16 dnů. Prvních pár dní po ovulaci je naše energie pořád ještě vysoko a vlastně na sobě nic moc nepozorujeme. Ale čím víc stoupá hladina progesteronu, tím víc začínáme vnímat, že je něco jinak. Progesteron je totiž zodpovědný za útlum naší energie, sníženou schopnost se soustředit a zpomalené trávení. Kromě únavy, nafouklého břicha, většího pocitu hladu ale můžeme cítit i klasické premenstruační projevy – bolavá prsa, bolest podbřišku a zad, ale také zvýšenou dráždivost. Ano, luteální fáze je přesně ta fáze, kdy se občas měníme ve zlé čarodějnice – jsme vzteklé, hladové a vztahovačné. A částečně nás v tom omlouvají právě hormony. 

Je vlastně fascinující, jak skvěle to příroda zařídila. Během ovulace jsme aktivní, společenské, táhne nás to mezi lidi a něco dělat. Během luteální fáze nám přirozeně energie více klesá, máme tendenci více odpočívat a stahujeme se z vnějšího světa více k sobě. A má to rozum. Pokud by se nám povedlo počít, tělo potřebuje trochu zvolnit, aby se ten zázrak úspěšně povedl. Někteří radí,  že když se snažíte otěhotnět, abyste už v této fázi k sobě přistupovaly k sobě jako k těhotné – omezit příjem alkoholu a kofeinu, vynechaly posilování a silový trénink a dostatečně odpočívaly. 

Luteální fáze je někdy nazývaná fázi kreativní – tím, že se pozornost zaměřuje hodně na nás samotné, máme někdy příliv skvělých nápadů. Bohužel kvůli neschopnosti se dobře soustředit, máme problém ty nápady dotáhnout do konce a dost často vzniká podráždění a frustrace. Proto je fajn v luteální “brainstormovat” a všechny ty dobré nápady si zapsat, ale realizovat je až po menstruaci, kdy na to máme dostatek kapacity. V této fázi se moc nedoporučuje dělat závažná rozhodnutí, protože často mohou být ovlivněná právě emoční podrážděností. Neznamená to ale, že cokoliv nás během tohoto období štve, je jenom důsledkem hormonů. Je fajn se ale zamyslet nad hlubším smyslem – co za tím vlastně je. Dát si čas to promyslet a pak se na to podívat znova po skončení menstruace (už bez progesteronového zkreslení)

Pro mě je luteální fáze fakt náročná. Respektive její druhý týden. Energeticky jdu citelně dolů, o emoční stabilitě se mluvit nedá (podrážděnost a dojímání se nad každou demencí je na denním pořádku) a pocit fyzického nepohodlí roste a roste. A ten problém se soustředěním? Haló? Tento článku píšu právě ve své luteální fázi, rozptyluje mě úplně všechno a trvá mi to déle než obvykle.  Navíc…toto období je dost velká zkouška trpělivosti. Povedlo se to? Můžu to nějak podpořit? Bolí mě břicho – je to signál přicházející menstruace, nebo časné těhotenství? V luteální fázi mám fakt spoustu otázek. Ale jestli jsem se něco naučila, tak fakt dělat ještě víc než obvykle věci, které mi přinášejí radost a respektovat, že jsem unavená, protivná, nenažraná a plačtivá. Protože ono to zase za pár dní odejde.

Fáze menstruační

O té se asi biologicky rozepisovat nemusím (pokud Vás téma menstruace zajímá konkrétně, tak je jí věnován článek TADY). Fázi menstruační jeden cyklus končí a druhý začíná. Jednou jsem slyšela rozhovor s párovým terapeutem Vráťou Hláskem, který se zamýšlel nad tím, proč není highlight celého cyklu ovulace, od které by se pak odvíjel zbytek. Protože ovulace je ten nejdůležitější předpoklad pro případné početí. A taky zde do velké míry platí rovnice: ovulace = menstruace = zdravý cyklus. Nicméně zpátky k menstruaci…

Když se teď oprostím od toho, že pro spoustu z nás je toto období nepříjemné a bolestivé, tak je fascinující, že ženské tělo má každý měsíc restart. Zkrátka se na něco zhruba měsíc chystá a připravuje a když k tomu nedojde, resetuje se do továrního nastavení a začíná od znova. Psala jsem to už u folikulární fáze, že právě během menstruace u mě dochází k úplné proměně myšlení a prožívání. Jak jsem během luteální fáze takový papiňák, kdy to ve mně bublá a ta frustrace narůstá a narůstá, tak začátkem menstruace to občas bouchne, odplaví se to a dostávám se do bodu, kdy jsem naprosto v klidu. Předchozí měsíc je už trvale pryč a ten nový je ještě celý přede mnou. To je dobrý deal! Této fázi se někdy říká reflektivní a když teď o ní píšu, naprosto chápu proč. Fyzické nepohodlí, které občas prožíváme, nás nutí neřešit každou maličkost a pečlivě si vybírat, na co máme sílu a energii. Zrovna během menstruace jsme nejvíc v přítomnosti a v kontaktu samy se sebou, protože tělo si to dost hlasitě vynucuje. Řídíme se intuicí (protože právě to racionální přemýšlení nás stojí dost sil) a pokud vás zajímá meditace, je to prý ideální období se do ní ponořit. Během menstruace můžeme bilancovat nad tím, co je pro nás vlastně důležité, co chceme v životě změnit (např. když je mi blbě jak kráva, tak chci být těhotná ještě víc než předtím, abych měla na dalších x měsíců klid – vtípeček!) 

Zkrátka, menstruace je pro mě čas v měsíci, kdy zpomaluju na minimum, opravdu pečlivě poslouchám své tělo, snažím se o něj co nejvíce starat (velmi sobecky, abych trpěla co nejméně), emočně se zklidním a pak se z protivného bolavého Grinche proměňuju v optimistickou ženskou plnou energie, odvahy a naděje do dalšího měsíce. Přírodo, máš to zařízené skvěle!

Vážně oceňuju, že se konečně více začíná mluvit o cykličnosti a o tom, že se přirozeně během našeho cyklu měníme – jinak myslíme, jinak jíme, jinak máme chuť na sex, máme jinou energii a jinak věci prožíváme. A bylo by fajn, abychom v tomhle dělaly osvětu i mužům, kteří mají hormonální hladinu po celý měsíc stejnou, a tak občas těm šíleným výkyvům nerozumí. Protože podle sebe soudím Tebe, že jo…

Pokud Vás tahle problematika cykličnosti baví a zajímá, tak doporučuju:

  • Knihu od Mirandy Gray: Cyklická žena
  • Podcast Sex with Emily, epizoda: Biohack your orgasm with Alisa Vitti (najdete na Spotify)
  • Podcast Bagniari radio, epizoda: Ako vyzerá zdravý cyklus? (Opět na Spotify)
  • Rozhovor s Katarínou Baniariovou na Cukrfree: TADY