...který snad nakonec přijde

16. KORONAKRIZE = NOVÝ BABYBOOM! NO, JAK PRO KOHO…

Asi jste to všichni během období koronakrize zaznamenali. Vtipné obrázky a memečka o tom, jak na přelomu roku 2020/2021 bude obří babyboom. Lidé v karanténě neměli co dělat, a tak se soustředili na fázi rozmnožovací. Nejprve jsem se nad tím usmívala a trochu s hrála s myšlenkou, že by to bylo super otěhotnět v době korony. Každý by to pak připisoval tomu, že jsme se doma nudili, a já bych jim pak řekla: “Houby, houby, zlatá rybko, to je pěkně vymodlené miminko, na které jsme čekali dva roky”. Spoiler alert: nic takového se samozřejmě nekonalo. Je půlka července, první fáze koronakrize úspěšně za námi a nejsem o nic víc těhotná než před koronakrizí, Vánocemi, rokem, dvěma…a začíná to být fakt opruz!

Co ten opruz ještě víc podporuje je fakt, že pro spoustu lidí byla ta karanténa příležitostí, jak otěhotnět. Nebudu se teď vyjadřovat k nějakým celebritám a známým lidem, které sleduju na Instagramu a jsou v radostném očekávání. V době koronakrize otěhotněly čtyři mé kamarádky. Na první dobrou. Každou jsem obrečela. U prvních třech jsem to vydržela a byla jim schopna pogratulovat a vlastně se z toho i chvíli těšit. U té poslední, kdy ta zpráva přišla před pár dny, jsem to už nedala. Nejdřív jsem plakala a až se z toho oklepala, tak teprve pak jsem mohla gratulovat a bavit se o tom. Veškerý můj optimismus získaný v karanténě, zdravé snažení, plán a naděje – tak ty jsem zřejmě spláchla do záchodu (nechtěla jsem být vulgární, ale možná je to na místě – zkrátka jsou v hajzlu). Najednou jsem se dostala do fáze, kdy jsem prostě přestala doufat, že se to někdy povede. Ještě někdy v květnu jsem byla akční a pořád si nějak googlila a dávala dohromady plán, co můžu ještě před medicínským řešením zkusit. Gynex nezabral. Hormonálka jakžtakž srovnává to, co má, ale po roce cvičení taky žádný vytoužený efekt. Už jsem opět zvažovala čínskou medicínu a že tentokrát budu poctivá a chodit na akupunkturu a brát ty tablety a klidně za to dám ty peníze. Ještě jsem nezkusila Mojžíšovou, cvičení mě teď baví, tak proč ne. A pak jsem si jednou řekla DOST!

Už nemůžu…už mě opravdu po skoro dvou a půl letech unavuje doufat v něco, co se mi momentálně zdá jako největší science fiction na světe. Už nechci cokoliv zkoušet. Nechci být sama sobě pokusným králíkem a doufat v zázrak. Nechci utrácet peníze za bylinné kapky, čaje, alternativní léčby, nechci trávit hodiny sledováním videí a čtením odborných článků, jak zvýšit svoji plodnost. Už stačilo. Pro mě to prostě nefunguje. Vím, že tohle není nejlepší přístup na světě a vím, že to psychice moc nepomáhá, ale víte co…kašlu na to! Nebaví mě snažit se chovat jako z příručky, co bych měla dělat, abych otěhotněla a abych nebyla snažilka a abych se na to moc neupínala a abych nechala všemu volný průběh. Z počátku jsem cílila na to, aby tento blog byl v pozitivním duchu a dodával ženám naději, že neplodnost nás nemusí definovat a že ji lze porazit. Ale k tomu patři i ty propady, slzy a být nešťastnou a vidět katastrofické scénáře. Protože i tohle neplodnost je a je zbytečné před tím zavírat oči. 

Za rok mi bude třicet. Ano, ta magická hranice, kdy já sama už bych chtěla mít dítě a kdy to začnou říkat i lékaři, že už by to bylo vhodné. A mě prostě děsí představa, že za rok budu úplně na stejném místě a všichni kolem mě budou těhotnět a já každé těhotenství ženy, kterou mám ráda, obrečím. Proto jsem se rozhodla využít nabídku své gynekoložky a zkusit věci pomalu medicínsky řešit. Tak mi držte palce, protože ta cesta určitě nebude jednoduchá…hlavně teda psychicky. 

2 komentáře

  1. p.

    u me taky bylo nejlepsi a nejucinnejsi se na to proste vykaslat, uzivat si, co je, co muzu delat, sem tam si zobnout macu, kdyz jsem si vzpomnela

    rodila jsem ve 31, taky jsem byla ve stresu, ze bych preci mela mit dite do 30, ze tak je to spravne

    vcera mi docela dodal nadeji casosberny dokument Karolina od Trestikove (bude asi k nalezeni na webu Ceske televize), pani deti neresila, soustredila se na praci, na rekonstrukci, partner nebyl, do toho endometrioza… pak dite tak nejak omylem, zivot sel dal a pak najednou novy chlap, dite ve 39 a dalsi ve 42, vsechno prirozene, jedno zjistili, az kdyz sla na vysetreni pred umelym oplodneni, takze nekdy staci to nechat plynout, nejak to dopadne

    • JB

      Děkuji za povzbudivý vzkaz! Na Karolínu se chystám, jsem zvědavá 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2026 Čekání na godota

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑