35. DRUHÁ KONZULTACE – VYŠETŘENÍ A PRVNÍ KARAMBOLY

V posledním článku jsem psala o naší první zkušenosti s IVF centrem. Popisovala jsem úvodní skypovou konzultaci – jak probíhala, na co se nás lékařka ptala, jaké možnosti nám nabídla a pro co jsme se na konec rozhodli. Domluvili jsme se tehdy na termínu osobní konzultace za cca tři týdny. A protože čas frčí šíleným tempem (Covid, neCovid), už ji máme za sebou.

Prostředí kliniky

Vím, že je to blbost, ale dost často si vybírám věci podle toho, jak se mi líbí vzhledově. Dává to smysl u nějakých movitých věcí, ale u kliniky? To, že jsme skončili zrovna na této klinice, není úplná náhoda. Samozřejmě kdyby ta úvodní konzultace byla špatná a necítili jsme se dobře, určitě bychom si ji nevybrali. Nicméně já ji v merku měla už pár měsíců předem. Protože “Kdo je připraven, není překvapen”, zmapovala jsem si s předstihem terén. Naše klinika mě oslovila fakt skvělými stránkami a moc se mi líbily i fotky interiéru. Nechtěla jsem zkrátka docházet do sterilního prostředí, kde se nebudu cítit dobře. 

A v tomhle jsem se nezklamala, protože jsem si nepřipadala jako v nějakém depresivním zařízení. Všechno nové, designové zařízené, pohodová atmosféra a myslím, že to dohromady dokreslilo dobrý dojem, který jsem si přinesla z prvního online setkání. Předtím jsme byli na jiné klinice kvůli interpretaci výsledků spermiogramu manžela a tam to na nás oba působilo dost smutně. Asi ani ne kvůli vzhledu, to bylo v pohodě. Ale spolu s námi tam byly ještě další páry a všichni se tvářili fakt nešťastné, potichu se špitali a měli jsme pocit, že se snad stydí za to, že tam jsou. A to mi nedělalo dobře. Na naší klinice jsme možná měli štěstí, protože jsme tam byli v daný čas sami, ale zkrátka to bylo pocitově jiné.

Mise: kompletace vyšetření

Protože už jsme se na první konzultaci dohodli, že bychom rádi podstoupili IVF, další setkání bylo určeno hlavně k doplnění všech potřebných vyšetření. Některá jsme absolvovali už dříve, některá se zopakují a některá jsou potřeba nově přidat. Ale popořádku…

U ženy se při léčbě neplodnosti jedná hlavně o tato vyšetření: hormonální profil, ultrazvuk (kvůli zjištění postavení a tvaru dělohy a dalších repro orgánů), imunologické vyšetření, genetika a průchodnost vejcovodů (tu ale ne vždy lékaři vyžadují). Za sebou mám nespočet ultrazvuků, dva hormonální profily a vyšetření průchodnosti vejcovodů. Všechno prozatím s kladným výsledkem. Co se týče hormonálního profilu, jeho výsledky jsem si vyžádala od svojí paní doktorky. Věděla jsem tedy, že jsem byla testovaná na hladiny FSH hormonu (zodpovědný za zrání folikulů), LH hormonu (zodpovědný za ovulaci), estradiolu (tedy estrogenu, který je nutný pro růst děložní sliznice a podporuje ovulaci), testosteronu (protože ten jako ženy taky potřebujeme, ale ne ve velkém množství, jinak to právě dělá paseku) a prolaktinu (ten taky nechceme ve velkém množství, pokud zrovna nekojíme, jinak může vést k problémům s ovulací a cyklem obecně). Nikdy mě netestovali na progesteron, což dá rozum, když se hormonální profil nabírá během menstruace, kdy jsou hladiny progesteronu minimální. Proto se nikdy neodhalilo, že trpím jeho nedostatkem. Na klinice chtěli rozšířit výsledky ještě o hladiny hormonů štítné žlázy, které jsou s plodností také dost spjaty. Zajímají je také hodnoty AMH hormonu, který vypovídá o zásobě vajíček ženy, a je to důležitý údaj právě pro IVF. 

U mužů je požadovaných vyšetření méně. Spermiogram, genetika a imunologické vyšetření. Spermiogram manžel absolvoval v únoru. Nicméně paní doktorka na klinice doporučila, aby si v půlce května zašel znovu, ať mají co nejaktuálnější hodnoty. Spermiogram hradí pojišťovna co tři měsíce. 

 Imunologické a genetické vyšetření se provádí pomocí odběrů krve. Manželovi odebrali dvě ampulky, mně čtyři (!!!). Výsledky by měly být za šest týdnů, takže více se o tom rozepíšu, až je budeme mít v ruce.

Co to tam v tom břiše mám…?!

Kromě odběrů krve mi udělala paní doktorka ultrazvuk, aby si udělala představu, jak ta moje reprosoustava vlastně vypadá. Začalo to dost idylicky. Pěkný tvar a velikost dělohy, na 9. den cyklu krásně narostlá sliznice svědčící o dostatku estrogenu, na pravém vaječníku se schyluje k ovulaci, která by měla být cca za dva dny. Což je fakt brzo, ale vzhledem k tomu, že si mé tělo dělá, co chce, moc mě to nepřekvapilo. Co mě překvapilo, byl fakt, že na druhém vaječníku taky dozrávalo vajíčko, které bylo jen o dvě desetiny milimetru menší než na druhé straně. Na to, že jsem byla po dvou měsících užívání Clostilbegytu, kdy se uzrání dvou folikulů nepovedlo, dost jsem koukala. Ptala jsem se i na svůj záhadný útvar z minula a tam nastal kámen úrazů…on totiž zpočátku nebyl vidět, ale když se na tu oblast zaměřila, našla jej. A ani ona nebyla moudrá z toho, co to je. Na cystu na vaječníku to nevypadalo, to jen v případě, že bych měla dvojnásobně velký vaječník. Na vejcovod se jí to nezdálo, ale zkrátka to nešlo dobře zobrazit. Uzavřela to s tím, že by to asi mohl být myom, že zhoubně to nevypadá, je to v kontaktu s dělohou, tak asi tak. Každopádně by měl jít ven. Ne kvůli otěhotnění, to pro IVF není důležité. Ale pro to, aby těhotenství dobře dopadlo. Protože jít vědomě těhotnět s neznámou věcí v břiše, to nebyl dobrý nápad pro lékařku a ani pro mě. A tak se té laparoskopii nevyhnu…ach jo!

Plán, že pěkně v létě stihneme IVF, se začal opět dost vzdalovat. Že jsem se neponaučila a už jsem si zase něco naplánovala. To mám za to, abych se to asi konečně naučila. Paní doktorka na klinice byla sice optimistická a říkala, že by se zákrok mohl stihnout během těch šesti týdnů, než budou výsledky genetiky. Realita je ale jinde, protože na laparoskopii odesílá ošetřující gynekolog. A moje paní doktorka mě odeslala ještě na expertní ultrazvuk do nemocnice. Chtěla by mít větší povědomí o tom, co mi z toho břicha budou vytahovat, aby nešli úplně naslepo. Vzhledem k tomu, že je útvar v kontaktu s dělohou a já bych ráda děti měla, musí být dost opatrní. Zároveň je ten ultrazvuk schopen zobrazit i případnou endometriózu, která s tím útvarem taky může mít co do činění. Dohodly jsme se, že podle výsledku expertního ultrazvuku se pak rozhodne, jestli mě odoperuje ona sama, nebo v případě potvrzení endometriózy by mi domluvila termín v druhé nemocnici u primáře, který se na endometriózu specializuje. Řekla, že pro mě chce tu nejlepší péči a že zároveň doufá, že to půjde rychle, abych nemusela déle čekat a mohli bychom se soustředit na IVF. Takže uvidíme…termín ultrazvuku mám příští týden. A trochu se bojím, co se na něm ukáže. Taky se bojím té laparoskopie – nikdy jsem neměla žádnou operaci a nikdy jsem nebyla na noc v nemocnici. Čeká mě teda velká neznámá a radostí do vzduchu zrovna neskáču…

Poznámka pod čarou: Dost mě překvapilo, že mě na klinice vyšetřovala paní doktorka před manželem. Prostě jednu chvíli jsme spolu seděli všichni u stolu a rozebírali další postup a v druhé chvíli mě poslala si odložit do kabinky a šlo se vyšetřovat. Ne, že bych měla manžela u hlavy (nebo spíš u zadku?!), zkrátka byl ve stejné místnosti. Každopádně jsem to nečekala a on chudák taky ne! Ale tak přáli jsme si být v tom spolu, tak to je podle mě hodně vypovídající, haha!