138. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ, RODIČÁK A PODNIKÁNÍ

Dlouho jsem uvažovala, jestli tady o něčem takovém psát, ale protože mě samotnou některé věci překvapily, rozhodla jsem se je předat dále. Dnešní článek bude o financích v mateřství – konkrétně o peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřská) a rodičovském příspěvku (tzv. rodičák). Protože jsem přes rok osobou výdělečně činnou (OSVČ), a to na hlavní činnost, budu to psát zejména z tohoto pohledu. Když jste totiž zaměstnancem, je to o dost snažší…

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství je jednou z dávek státu, která slouží jako náhrada platu pro určité období. Pokud jste maminka jednoho dítěte, máte nárok na tuto dávku po dobu 28 týdnů (cca 7 měsíců). Když se Vám narodí dvojčata, období se prodlužuje na 37 týdnů. Na mateřskou si nemůžete nastoupit, kdykoliv se Vám zachce. Nebo takhle můžete – ale pokud nastoupíte později,  o tolik bude dávka nižší. Zákonem je stanoveno, že na mateřskou dovolenou žena nastupuje 8 – 6 týdnů před porodem. Během tohoto období si můžete zvolit jakýkoliv termín a od toho data běží Vašich 28 týdnů, kdy budete dávku pobírat. Jestli jste zaměstnancem, postup je velmi jednoduchý. Váš gynekolog Vám vystaví potvrzení s datem porodu, vy si pak vyplníte den nástupu na mateřskou a odevzdáte svému zaměstnavateli. Ten je povinný jej podat na OSSZ (okresní správu sociálního zabezpečení) spolu s doložením Vašich příjmů za posledních 12 měsíců. Tato informace je pro OSSZ důležitá, protože výše mateřské činí 70% Vašeho platu za poslední rok. 

Jak je to ale v případě, že podnikáte a zaměstnavatelem jste sám sobě? Ve zkratce – pěkně na prd. Abyste mohli peněžitou pomoc v mateřství pobírat, je potřeba se přihlásit k platbě nemocenského pojištění. Toto je Vaše dobrovolná volba, ale bez ní nemáte na mateřskou (nebo na nemocenskou) nárok. Fajn, tak si budu platit nemocenské pojištění – to není tak nic hrozného, ne? Není. To je na tom vlastně to nejjednodušší. Zádrhel nastává, že výši pojištění si nemůžete jentak z fleku zvolit. Opět se udává podle Vašich příjmů za poslední rok, v tomto případě poslouží Vaše poslední daňové přiznání. A tady u mě nastal zádrhel. Živnost jsem si zakládala v roce 2021, jakožto vedlejší k hlavnímu zaměstnaneckému poměru ve škole. Na hlavní činnost jsem přešla loni v srpnu, tedy v roce 2022. Když jsem se pak v lednu 2023 přihlásila k nemocenskému pojištění, výše se mi počítala JEN z příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti. Dosáhla jsem tedy samozřejmě jen na minimální částku. V lednu jsem se tím ale nikterak neznepokojovala, protože jsem si říkala: a) kdo ví, kdy otěhotním; b) nějak jsem si mylně vložila do hlavy, že když jsem šest a půl let byla přeci zaměstnaná, tak se to udělá nějakou poměrnou částí. Tuhle moji myšlenku posílila i paní úřednice, protože mi vysvětlovala, jak dlouho dopředu před odchodem na mateřskou je potřeba nemocenské pojištění platit. Platí současně dvě podmínky: a) účast na nemocenském pojištění musí být alespoň 270 dnů za poslední dva roky (sčítá se tady jak podnikání, tak zaměstnání); b) přímo jako OSVČ musíte platit nemocenské pojištění alespoň 180 dní za poslední kalendářní rok před nástupem na mateřskou. A z toho jsem si vydedukovala, že prostě musím mít ten půl rok a zbytek se stejně spočítá ze zaměstnání. A nějak jsem žila v tom, že se použije i platový základ ze zaměstnání. Jak už jsem to tady mezi řádky prozradila – myslela jsem si to naprosto blbě. Když jsem v červenci, už těhotná, nakráčela se zeptat, jak to s tou mateřskou je, paní úřednice mi vyměřila měsíčně krásných 5500,-. Málem mě trefil šlak. To, že po přechodu na hlavní činnost se samozřejmě mé příjmy z podnikání xkrát znásobily, bylo v tu chvíli jedno. Daňové přiznání za rok 2023 se podává až na jaře 2024. Pořád jsem opakovala, že jsem byla předtím zaměstnaná a generovala přece příjmy jinde, ze kterých jsem poctivě platila odvody. Paní se se mnou nechtělo moc vybavovat a uzavřela to tím, že můžu být ráda, že mám vůbec něco. Že někteří OSVČ nemají nárok na nic. Ptala jsem se na možnost nějaké jiné podpory, protože můj muž také podniká, takže ani on na mateřskou jít nemůže. Smůla. Buď 5500,-, nebo NIC. V tu chvíli jsem si nadávala do všech možných krav, jak poctivě daním každou korunu, co dostanu, jak si platím nějaké nadstandardní pojištění a pak se o mě stát stejně nepostará. Po osmi letech, co pracuju a odvádím dávky státu. Ze kterých pak žijí jiní…byla jsem nas*aná až na půdu. Nabízela se varianta, že bych na mateřskou nešla vůbec, normálně pracovala až do porodu a pak se přihlásila rovnou k pobírání rodičovského příspěvků. Co mě ale štvalo, že bych musela platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění až do prosince. A to mi do krámu nehrálo, protože jsem věděla, že až do porodu rozhodně pracovat nechci. Po zvažování všech pro a proti jsem se rozhodla, že na mateřskou nastoupím a po dobu těch 28 týdnů živnost přeruším. Nechtěla jsem, aby mi poslední dva měsíce odešlo z účtu 6000,- na zálohy ( i když by mi je stát vrátil. Po nástupu na mateřskou, když nechcete přerušovat, musíte změnit živnost na vedlejší. Pokud tak neuděláte, stát Vás stále eviduje jako OSVČ na hlavní činnost, a tak jste povinni zálohy platit). 

Pokud se tedy rozhodnete, že i jako OSVČ na mateřskou nastoupíte, postup je následující. Já jako první šla na živnostenský úřad s žádostí, že bych chtěla od data nástupu na mateřskou přerušit živnost. Tím, že je živnosťák centrálním registračním místem, dá echo o přerušení živnosti jak finančnímu úřadu, tak OSSZ i zdravotní pojišťovně. Gynekolog Vám pak klasicky vystaví formulář k přihlášení k pobírání peněžité pomoci v mateřství, vy si pak dopíšete jen kdy reálně na mateřskou nastupujete. Formulář pak pošlete/zanesete na OSSZ a ti mají 30 dnů na zpracování žádosti. Já se rozhodla jít radši osobně, abych měla jistotu, že fakt něco dostanu. Paní řekla, že vše vypadá v pořádku a že v listopadu by mi měla přijít první dávka. Je ale potřeba dát vědět Vaší zdravotní pojišťovně, že zálohy odteď za Vás platí stát. Bylo mi řečeno, že až mi přijdou peníze v listopadu, mám zavolat paní, pod kterou spadám, a ta mi vystaví potvrzení, že jsem na mateřské dovolené, které zanesu na pojišťovnu. Nakonec ten proces byl jednoduchý. Spíš dostat se k těm informacím je někdy nadlidský úkon a ačkoliv jsem se těšila, že mám datovou schránku a už nebudu muset na úřady osobně, po této zkušenosti jdu raději vždy osobně! 

Jen pro porovnání: Můj příjem je velmi podobný tomu ze zaměstnání. Jako zaměstnanec bych měla nárok na mateřskou ve výši kolem 25 000 Kč. Jako OSVČ dobrou pětinu. Jasně, já vím, že platíme menší odvody, ale to mi teď rozhodně nepomáhá…kór když většinu svého pracovního života jsem platila jako zaměstnanec tu plnou palbu…

Rodičovský příspěvěk

U rodičáku už je to naštěstí jiná písnička, ten je stejný úplně pro všechny – zaměstnané, nezaměstnané či OSVČ. Jeho výše je aktuálně 300 000 Kč a můžete si jej libovolně rozložit do maximálně 4 let dítěte. Pozor, od 1.1.2024 nastává změna – respektive pro děti narozené po tomto datu – částka se zvyšuje na 350 000 Kč (tomu říkám pešek), ale je rozložitelná jen do tří let dítěte. Oproti mateřské se o něj žádá přes Úřad práce, formulář najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Výhodou je, že se dá podat elektronicky přes klientskou zónu Jenda. Pokud pobíráte mateřskou, požádat byste o něj měly měsíc před poslední výplatou dávky mateřské. Jestli jste ale na mateřskou neměly nárok, můžete si požádat hned po porodu (respektive po získání rodného listu dítěte). Jak už jsem psala v úvodu, jakou měsíční částku si nastavíte, je zcela na Vás. Záleží na tom, jak dlouho chcete zůstat doma. Je moc fajn, že každé tři měsíce si můžete nastavenou částku změnit, právě přes systém Jenda. Rodičák je tedy nastavitelný Vám a Vaší rodině na míru podle aktuálních potřeb. Na jednom webináři jsem se dozvěděla i vychytávku, že pokud máte mateřskou nižší než 13 000,- – můžete od data porodu čerpat mateřskou a rodičovský příspěvek dohromady, a to tak aby výsledná dávka dala dohromady právě těch třináct tisíc. 

Rodičovská dovolená je pro nás OSVČ konečně něčím výhodným. Pokud při rodičovské chcete podnikat, samozřejmě musíte platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Nicméně se jedná o vedlejší činnost, a tak ty zálohy nejsou nijak vysoké. Navíc pokud spadáte do režimu, kdy daníte 60% paušálem a vyděláte maximálně 241 tisíc za rok, neplatíte ani daň, ani sociální pojištění. Jediné, co zaplatíte, je zdravotní pojištění. Což je velká paráda! A i kdybyste musely danit, tak pamatujte, že si můžete uplatnit nejen slevu na poplatníka, ale také slevu na dítě. U OSVČ se vyplatí si nastavit chytře rodičovský příspěvek na co nejdelší dobu, abyste tyhle výhody u podnikání mohly čerpat. Mám to tak v plánu. Jakmile mi dojede mateřská, obnovuju živnost a ráda bych částečně pracovala. Nejprve určitě jen přes online konzultace a až na to bude miminko připravené a postřídáme se doma, tak bych se ráda na den/dva vrátila do své terapeutovny. Nechci ale předbíhat – miminko je priorita a jak dlouho bude potřeba nepracovat, tak to bude. 

Závěrem bych Vám chtěla doporučit profil na Instagramu, finance_v_materstvi, na který jsem dostala doporučení a moc mi pomohl. Obzvlášť pokud jste OSVČ a ráda byste při rodičovské pracovala a chcete s financemi naložit co nejlépe, najdete tam spoustu tipů a rad. Autorka dělá webináře, lze od ní koupit e-book plus se věnuje i individuálním konzultacím. 

Tak mateřské zdar, nazdar – ať už je ta peněžitá pomoc taková, či maková!

P.S. Nakonec vše klaplo a v pondělí mi došla první dávka mateřské za půlku října. Je to trochu plivnutí do oka, ale jsem ráda, že mám aspoň něco a nenastal další zádrhel.