Už je to osm týdnů, co mi byla diagnostikována těhotenská cukrovka, neboli gestační diabetes malitus (GDM). To už je poměrně dlouhá doba, abych o tom mohla napsat něco více. Těhotenská cukrovka není úplně něčím výjimečným a zároveň ani ve většině případů něčím tragickým. Když jsem ale neprošla testem OGTT (orální glukózový test), měla jsem pocit, že se mi zhroutil svět. Nedovedla jsem si představit nejíst sladké, dodržovat nějakou dietu, vážit si potraviny, píchat se do prstu a měřit se denně glukometrem. Jak už v tom ale nějakou dobu žiju a daří se to držet pod kontrolou, musím říct, že se na to dá zvyknout poměrně rychle. Alespoň v mém případě. Začnu ale pěkně od začátku.
Jak vyzrát na dietu
Když se Vám potvrdí cukrovka, je potřeba, aby Vás gynekolog odeslal do diabetologické poradny, kde budete po zbytek těhotenství sledována. Tady mi nastal první zádrhel, protože žádanku na dia jsem dostala v úterý a další týden jsem na pět dní odjížděla na Vysočinu na terapeutický výcvik. Nedělala jsem si iluze, že bych dostala brzký termín do tří dnů a bála se, ať to není problém. Naštěstí nebyl. Tím, že hodnoty jsem neměla nijak šíleně vysoké, stačilo přijít do čtrnácti dnů. Dostala jsem akorát doporučení do té doby vysadit sladká jídla a pití. Jelikož jsem ale velmi přepoctivá, tak jsem v té době už měla nastudována pravidla diety a snažila se jí v rámci mezí dodržovat. Pro sebe jsem si shrnula, že v rámci dietních opatření je důležité řídit se třemi pravidly:
- Vysadit vše, co obsahuje jednoduché cukry. Tento bod je poměrně „tricky“. Na první dobrou si totiž řeknete – jasně, žádné dezerty a sladkosti, nepít sladká pití. To je samozřejmostí. Nicméně byste se divili, kde všude cukr najdete a pod jakými názvy. Cukr se dost často používá jako konzervant, takže třeba v Albertu si nejsem schopna koupit šunku, která by jej neobsahovala. Je také dobré vědět, že mezi jednoduché cukry patří taky dextróza, sacharóza, fruktóza, glukózový sirup a všechny druhy cukrů. Nic z toho není pro ženu s těhotenskou cukrovkou vhodné. Ani umělá sladidla a rozhodně ne dia věci (ty jsou právě plné umělých sladidel). Nejsou dobré ani alternativy typu xylitol, erithrytol, čekankový sirup a s otazníkem je také stévie (ta by mohla projít, ale údajně jen když použijete lístky a ne sirup). Než se naučíte, které potraviny můžete kupovat, připomíná to trochu hru na Sherlocka Holmese. Čtete nejen složení, ale také množství obsažených sacharidů (to bude souviset s dalším pravidlem) a také množství obsažených cukrů. U těhotenské cukrovky platí, že můžete všechno, co obsahuje do 5g cukru na 100 g potraviny – tzv. pravidlo 5/100. Samozřejmě ale stále musíte zohlednit, že potravina nesmí obsahovat uměle přidaný cukr. Cukrem se v těchto případech myslí přirozeně obsažený.
- Omezit sacharidy. Sacharidy jsou jedny ze základních živin, které naše tělo potřebuje. Má různé formy – škrob, fruktóza, glukóza, vláknina a určitě není cílem jej v těhotenství omezit úplně. Je ale dobré si hlídat jejich předepsané množství. Komplexní sacharidy jsou nejčastěji přílohy – rýže, brambory, těstoviny, ale také veškeré pečivo. Obecně existuje nějaký úzus, že by žena neměla překročit 200 g sacharidů za den, které jsou rozděleny do několika denních porcí. U cukrovky by se mělo jíst až 5-6x denně, jsou ale ženy, které jedí jen třikrát denně, a i tak je dieta efektivní. Snídaně by se měla pohybovat kolem 30 g sacharidů, dopolední a odpolední svačiny kolem 20 g, oběd kolem 50 g a večeře opět kolem 30 g. Abyste byly schopny odhadnout, kolik čeho si můžete dát, je fajn ze začátku používat kalorické tabulky a jídlo si vážit, abyste věděly, jestli povolené množství sacharidů k danému jídlu splňujete. Mně to velmi pomohlo. Navíc jsem zjistila, že mám kolikrát problém se dostat na to maximum povolených sacharidů. Spíše jsem se pohybovala kolem 150 g denně a bylo to v pohodě. Krom množství je fajn myslet i na glykemický index. Ten udává, jak rychle se glukóza dostává do těla. Při cukrovce chcete, aby se tak rychle nedostávala, protože jinak Vám způsobí rychlý nárůst cukru. Když se tyto nárůsty často opakují, mohou být pro miminko škodlivé, protože na něj musí reagovat jeho slinivka. Glykemický index je fajn hlídat například v ovoci (to sladší není vhodné vůbec – např. banány, hrozno, hrušky, tropické ovoce), ale také v přílohách. Bílé pečivo a bílá rýže je určitě méně vhodná než celozrnné varianty či basmati rýže, která má velmi příjemný glykemický index. U celozrnného pečiva ale pozor na dobarvování karamelem. Záleží také na způsobu úpravy dané potraviny. Vhodnější jsou určitě vařené brambory než pečené v troubě. Stejně tak lépe procházejí těstoviny vařené na al dejte (na skus), než doměkka. Moje paní diabetoložka říkala, že zkrátka, kde se více musí zapojovat zuby, je to lepší, haha.
- Měřit hladinu glykemie v krvi. Poslední pravidlo jde ruku v ruce s předchozím a je za mě absolutní nutností. Jedna věc je omezit sacharidy a hlídat si jejich příjem podle nějakého univerzálního klíče. Těhotenská cukrovka je ale poměrně individuální záležitostí. Každé z nás se projevuje nějak jinak. Někdo má problém s hladinou cukru na lačno. Někdo má problém s hladinou cukru po určitých potravinách. Někdo má ale celou dobu hodnoty glykemie úplně v normě. Jenže na to bez glukometru nepřijdete. Žádným jiným způsobem se nedá zjistit, co Vašemu tělu v určitém množství škodí. Pro mě je například kamenem úrazu pečivo. Na snídani ho můžu sníst cca do 60 g. Když jsem si dala celý žitný rohlík z Lidlu, který má asi 75 g, nevešla jsem se do limitu. Vícesacharidové pečivo mi dělá paseku i k večeři – neprojeví se mi ale na večerním měření, ale až na ranní lačné. A třeba v různých jídelníčcích doporučují k obědu jen 100 g vařených brambor. Já můžu sníst klidně 150, ne-li více, a pořád mám hodnoty daleko do povoleného limitu.
Krom výše zmíněného je velmi vhodné ke každému jídlu zařadit zeleninu – denně byste měli sníst asi 300-500 g. Zelenina obsahuje vlákninu, které v tenkém střevě vytvoří ochrannou vrstvu, a tak se glukóza do krve dostává pomaleji a nezpůsobí glykemickou špičku. Stejně tak je v rámci opatření vhodné dodržovat pravidelný pohyb, min. 30 minut denně (což s naším hafíkem není sebemenší problém) a dostatečně pít.
Moje zkušenost s GDM
Na diabetologii jsem vyfasovala glukometr, naučila se s ním pracovat a byly mi vysvětleny principy diety (které odpovídaly informacím, které jsem si už načetla). Dostala jsem také brožurku k těhotenské cukrovce a záznamový arch, kde jsem si měla zapisovat hodnoty měření. Dohodly jsme se s paní doktorkou, že si nejprve následující tři dny budu měřit cukr vždy nalačno před každým hlavním jídlem (snídaně, oběd, večeře) a pak hodinu po jídle. Mezitím si ještě zajdu na odběry k dlouhodobému cukru – hodnoty by měly ukázat, zda se tělo s příznaky cukrovky vypořádává krátkodobě (lepší varianta, tímpádem vznikla v těhotenství), nebo už je zatíženo delší dobu. Po třech dnech jí pošlu výsledky mailem a vyhodnotíme, co dál. Odcházela jsem velmi pozitivně naladěna. Dostala jsem ještě instrukci, že pokud by mi vycházely nadlimitní hodnoty po jídle, dá se to ovlivnit právě dietou. Budu vědět, že příště musím sacharidů ubrat. Horší je ranní lačná glykemie, protože co se děje s tělem v noci při spánku, je hůře kontrolovatelné. Pokud by hodnoty opakovaně vycházely nad normu, musí se přistoupit k lékům. Když jsou hodnoty jen lehce zvýšené, berou se tabletky na noc. Pokud už jsou hodnoty hodně za hranou, nebo se nedají srazit dietou, přistupuje se k aplikování inzulínu. Po třech dnech předepsaného měření jsem po jídle měla naprosto ukázkové hodnoty, jen mě trochu zlobila lačná. Obecně je povoleno mít po ránu nalačno při měření glukometrem hladinu cukru do 5.3 mmol/l (u těhotenské cukrovky). Moje paní diabetoložka má trochu přísnější hranici, a to 5.1. Naměřila jsem 4.8, 5.2 a 5.1. Takže velmi hraničně. Naštěstí v žilních odběrech jsem měla hodnotu v normě a dlouhodobý cukr taky tak. Bylo mi po mailové konzultaci doporučeno měřit další týden každý den ranní lačnou a pak si každý den vybrat jedno jídlo, kdy se hodinu po změřím. V tomto období se mi podařilo vypozorovat, že musím k večeři jíst buď večerní či proteinový chlebík z Lidlu a na druhou večeři si dávat pár plátků sýra. To je můj klíč k dobré ranní glykemii. Díky tomu se mi zatím daří zvládat cukrovku jen na dietě a protože mi přílohy víceméně prochází v jakémkoliv množství, jídlo jsem si po prvních dvou týdnech přestala vážit a jedu prostě „by oko“. Když jsem na něco zvědavá, jestli projde, tak se zkratka změřím. V tom je glukometr fajn věc a musím říct, že měření je velmi jednoduché a když pravidelně střídáte prsty, není to ani nijak dlouhodobě bolestivé či nepříjemné. I druhá kontrola na diabetologii dopadla dobře – mám si už měřit lačnou dvakrát do týdně a pak občas po jídle, kde mě bude zajímat, jestli dobře prochází. Další kontrolu mám až za měsíc, což bude dva týdny před porodem, takže s cukrovkou to nakonec tak zlé nebude.
Z počátku pro mě byl přechod na dietu výzvou. Zhruba čtyři dny po vysazení cukru mi nebylo dobře – pociťovala jsem slabost, točení hlavy a větší neklid. Naštěstí to brzy odeznělo. Nejtěžší bylo příjmout, že odteď žádné sladké, naučit se číst etikety a vyhledávat vhodné potraviny. První týdny jsem cítila větší pocit hladu, než jsem se naučila jídla skládat tak, aby byly výživné a dostatečné zasytily. A taky mě mentálně velmi zaměstnávalo na všechna pravidla myslet a dost často jsem se zlobila, proč právě já cukrovku musím mít. Díky tomu, že mi víceméně prochází všechno jídlo jako doposud, nemám pocit, že bych jedla nějak nekvalitně, monotónně, nebo bych musela nějak speciálně vařit. Spíš jsem si musela koupit vhodná dochucovadla a volit třeba celozrnné/luštěninové těstoviny. Rozhodně pro mě bylo nové jíst tolik zeleniny – na druhou stranu se mi o hodně zlepšila zácpa, takže to považuju za velký benefit. Nesmírně mi pomohl Instagramový profil “Máma s cukrovkou”, od které jsem si koupila i elektronického průvodce těhotenskou cukrovkou. Z profilu čerpám doteď, je tam spoustu receptů, tipů na vhodné potraviny a rad, jak dietu přežít. Díky Aničce, která je autorkou, jsem vyzkoušela i nějaké dezerty bez cukru (např. Vafle, perník, mugcake, puding, mandlovou kaši atd.). Některé u mě měly větší úspěch, některé menší (přeci jen dezert bez cukru je polovičním dezertem). Skvělý je ale jablečný závin – ten chutná jako klasický, jen jej nahoře neposypete moučkou. Je ale potřeba koukat na složení – chlazené těsto obsahuje cukr, lepší je mražené a jen některé druhy. Koupila jsem si také knihu “Pravda o cukru”, která přináší několik tipů, jak držet své glykemické křivky stabilní a v normě. Tam jsem se naučila jíst vždy jako první zeleninu a pak až zbytek jídla (právě kvůli vytvoření ochranné vrstvy ve střevě), jít se po snídani projít (na snídani jím normální chleba a ten mi glykemii zvyšuje) a taky zařadit více kyselých potravin (např. Zelí či jablečný ocet glykemii snižují. Můj muž dělá výbornou nakládanou zeleninu jen v soli a té bych se mohla užrat). Určitě můžu doporučit i web www.tehotenskacukrovka.cz, na kterém se podílí paní doktorka Krejčí, což je jedna z předních odbornic na těhotenskou cukrovku. Velmi zajímavý a přínosný je s ní podcastový rozhovor s Cukrfree. Čerpala jsem i recepty z nízkosacharidových kuchařek (Voňavá kuchařka, Svěží kuchařka), které jsme měli doma už z dřívějška. Do žádné FB skupiny jsem se nakonec nepřidala, i když mi to hodně lidí doporučovalo. Věděla jsem, že bych to vše obsesivně četla, a to by mi nedělalo dobře.
Musím říct, že jsem v dodržování diety vážně striktní. Ani jednou jsem zatím nezhřešila, jestli ano, tak o tom nevím a bylo to neúmyslně (spíš ve smyslu, že jsem možná snědla nějakou potravinu, která nesplňovala pravidlo 5/100 s cukry). Je to každého rozhodnutí, jak se k této výzvě postaví, já ale své miminko nechci vystavovat nějakému riziku. Nečekala jsem na něj tak dlouho, abych pak tři měsíce nevydržela. Občas jsem se setkala s nepochopením a větou, že přeci občas můžu, že se nic nestane. Já ale vím, proč to dělám. Zároveň chci říct, že oproti bezezbytkové dietě, kterou jsem držela loni, je toto procházka růžovou zahradou. Nemusela jsem toho příliš upravit, je mnohem více potravin povolených než zakázaných a hlavně je to považováno za zdravou dietu (obzvlášť když nemusíte nějak zvlášť omezovat komplexní sacharidy a na glukometru to prochází). Nebudu ale lhát. Do porodnice chci okamžitě přinést nějaký dort nebo dezert. Těším se na to nejvíc na světě. Samozřejmě není vyloučené, že mi cukrovka nezůstane, nebo se mi nikdy nevrátí, ale s porodem placenty by už to nemělo být nijak dramatické. A hlavně už to slízne jen moje slinivka a ne chlapečkova. Všem ženám, které si touto zkušeností procházejí, držím velmi palce, aby nemusely nikterak drasticky upravovat stravu a i kdyby musely brát léky či si píchat inzulín, je to pro dobrou věc. Zároveň to nechci nijak snižovat – těhotenská cukrovka je opruz. Z období, kdy Vám spousta lidí říká, že můžete jíst cokoliv a dopřát si, se stane na čas poměrně velká otročina, hlídání, co můžete, nebo nemůžete. Vztek, naštvání, lítost a frustrace jsou na místě. Ale časem pominou…minimálně porodem miminka!
Napsat komentář