Pokud na své vytoužené miminko ještě čekáte nebo jej teprve plánujete, možná netušíte co se pod zkratkou OGTT skrývá. Já také nevěděla. Nicméně nehledejme v tom žádnou vědu, jedná se o obávaný test na těhotenskou cukrovku. OGTT = orálně glukózový toleranční test. Asi už jste od někoho ze svého okolí slyšeli, že se v rámci tohoto testu musí vypít sladký roztok a pak se měří hladiny cukru, podle kterých se pak stanovuje případná diagnóza.

Jak test probíhá?

Jako ostřílený matador na poli ženského zdraví, jsem moc nerozuměla tomu, proč je kolem tohoto testu takový humbuk. Ještě než přejdu ke své zkušenosti, tak trochu teorie, jak test probíhá, proč se k němu plošně přistupuje a co diagnóza těhotenské cukrovky znamená (Pokud Vás to nezajímá, přeskočte rovnou na mou zkušenost). V rámci OGTT nejprve přijdete ráno na lačno do laboratoře na první odběr krve. Už tady nastává poměrně legrace, protože pokyny k lačnění se různě liší. Obecně je doporučeno se den před testem stravovat úplně normálně, zdržet se nějaké velké fyzické aktivity (ta snižuje hladinu cukru v krvi, proto by mohly být výsledky zkreslené) a Vašim posledním jídlem by měla být večeře. Někdo má v pokynech lačnit 12 hodin předem, někdo 10-12 a na některých diskusích jsem se dokonce dočetla, že by to mělo být ideálně 8 hodin. A teď si vyberte. V den testu někomu úplně zakazují pít, někde to naopak doporučují a pít můžete dokonce ještě po prvním odběru (samozřejmě jen čistou vodu). Aby se v tom čert vyznal. Ale zpět k průběhu samotného testu. První odběr stanovuje hladinu Vaší lačné glykemie – tzn. kolik máte cukru v krvi, když přes noc nejíte. Aby mohla žena v testu pokračovat, musí být její hladina cukru menší než 5.1 mmol/l. Pokud je hladina vyšší, žena by měla být správně odeslána na druhý odběr, který se koná jiný den. Jedna vyšší hladina lačné glykemie k diagnóze těhotenské cukrovky nestačí. Přesto si to někteří doktoři vykládají po svém, a i tak odesílají po první špatné hodnotě ženy do diabetologické poradny. Pokud jsou Vaše hladiny v normě, přistupuje se k obávanému pitíčku. Čeká na Vás roztok (cca 300-400 ml), ve kterém je rozpuštěno 75 g glukózy. Často mají tyto roztoky alespoň nějakou ovocnou příchuť, aby byl tento přeslazený nápoj alespoň snáze pitelný. Někde si dokonce můžete příchuť vybrat. Po vypití roztoku už nesmíte nic pít, samozřejmě nesmíte jíst, nikam chodit a ideálně se zdržovat v prostorech čekárny. Po hodině Vám odeberou krev a odběr zopakují za další hodinu (tedy po 2h od vypití). Pak jste propuštěny domů se konečně najíst a výsledky se dozvíte od svého gynekologa. Někdy si na ně můžete počkat přímo v laboratoři, pokud to umožňuje. Test je časově náročný – je potřeba se dostavit hned ráno a počítejte, že minimálně 2,5 hodiny tam strávíte. Záleží, jak dlouho jim trvá vyhodnotit první odběr.

Kdy se test dělá?

V současnosti je OGTT doporučen každé těhotné ženě mezi 24. – 28. týdnem těhotenství. Výjimečně se dělá u žen na konci prvního trimestru, když jim vyjde při prvoscreeningových odběrech špatná hladina lačné glykemie. Test není povinný, je ale velmi doporučován. Dříve se k němu přistupovalo jen u rizikových pacientek – diagnóza cukrovky 2. typu v rodině, obezita, vysoké BMI, nezdravý životní styl. Čím více se ale o těhotenské cukrovce ví, tím je jasnější, že může postihnout kohokoliv – i štíhlé aktivní ženy se sebevíc zdravým životním stylem. Na vině jsou těhotenské hormony, které právě v období mezi 24. – 28. týdnem prudce stoupají a u všech těhotných žen snižují citlivost tkání na působení inzulínu. Slinivka zdravé ženy je ale schopna na tuto situaci zareagovat a množství inzulínu zvýšit. U cukrovky je tato schopnost narušena, a tak naše tělo vytváří nadbytečné množství glukózy, která se ale nedostatečně vstřebává do tkání a odrazí se pak na jejím množství v krvi. Jedná se tedy o metabolickou poruchu cukrů a neexistuje přímá úměra mezi tím, jestli žena předtím v těhotenství konzumovala velké množství sladkostí. Říká se, že mezi faktory podílejícími se na vzniku těhotenské cukrovky patří zátěž v rodině, vysoká váhá a špatný životní styl, ale také věk. Přece jen metabolismus v 25 letech funguje jinak než po třicítce. Pokud se Vám diagnóza cukrovky v těhotenství potvrdí, nevyčítejte si, že jste měla jíst zdravěji a nedopřávat si sladké. Metabolismus zdravé ženy by si s tím poradil. Zkrátka je u Vás predispozice k cukrovce, která se v těhotenství projevila. Dobrou zprávou je, že velmi často cukrovka mizí porodem placenty (nebo v rámci šestinedělí, než si všechny hormony sednou do normálu). Přesto se ale půl roku po porodu dělá u žen s touto diagnózou kontrolní OGTT, zda u nich cukrovka nepřetrvává – pokud ano, mění se na diagnózu prediabetes/cukrovky 2. typu, a ta je trvalá.

Jaká jsou rizika těhotenské cukrovky?

Studie z roku 2008 ukázala, že těhotenská cukrovka se vyskytuje až u 18% těhotných žen nehledě na jejich tělesnou konstituci. Neléčená těhotenská cukrovka s sebou nese určitá rizika jak pro ženu, tak pro její nenarozené dítě. U matky se může objevit vysoký krevní tlak, preeklampsie (už jsme si říkali, že je to nebezpečný stav, kdy dochází k poškození placenty a může být na životě ohrožena matka i dítě) a taky pozdější rozvinutí cukrovky 2. typu. Ačkoliv cukrovka postihuje jen ženu a ne dítě v děloze, i pro něj by její neléčení znamenalo určité komplikace. Navíc slinivka miminka se musí s nadbytkem cukru popasovat po svém, a zvýšit tak produkci svého inzulínu. Protože se nadbytek cukru v krvi matky dostává přes placentu k dítěti, dost často jsou tyto děti velmi velké. Což může být příčinou různých porodních poranění jak matky, tak dítěte. Proto se dost často nenechává ženy s cukrovkou a velkými dětmi přenášet, ve vážných případech se přistupuje preventivně k císařskému řezu. Ačkoliv dítě je sice fyzicky velké, mohou být nedostatečně vyvinuty jeho orgány (např. plíce). Po porodu může být miminko ohroženo hypoglykémií, která se například projeví ztrátou vědomí či svalovými křečemi. Do budoucna se u těchto dětí může rozvinout cukrovka, problémy se soustředěním nebo mozková dysfunkce. Proto mi dává velký smysl, že se snaží těhotenskou cukrovku zachytit u co největšího počtu žen, protože minimálně mně to smrdí pořádným průserem. A to jsem nezmínila, že samozřejmě nejkrajnější varianta je úmrtí miminka, a to nechceme nikdo, že jo.

Moje dobrodružství s OGTT

Mě osobně by ani nenapadlo na test nejít. A teď když diagnózu cukrovky mám, tak tím tuplem. Nejsem riziková pacientka. Ano, je mi 32, ale znám spoustu žen, co porodily po třicítce a tato diagnóza se jim vyhnula. Ale pěkně popořadě. Na test jsem se objednala v 27. týdnu (26+1). Byla jsem chytrá, protože jsem víkend před OGTT jela do Prahy a říkala si, že s cukrovkou by to byl pěkný oser. Byť mě všichni přesvědčovali, že určitě žádnou cukrovku mít nebudu. No haha! Vyzbrojena dvěma knížkami, sluchátky, snídaní na dobu po testu jsem dorazila na sedmou ráno do labiny. Předtím jsem dodržovala dobu lačnění, nicméně pokyny, co jsem dostala, se trochu rozcházely. Neměla jsem už nic jíst po 18. hodině večerní, ale doba lačnění měla být 10 – 12 hodin. Což matematicky tak úplně nevychází…ale řídila jsem se šestou hodinou, dala si se svoji nejlepší kamarádkou paštiku v kavárně a dál neřešila. První odběr byl rychlý, asi půlhoďky jsem si četla a pak přišla sestřička s tím, že v testu dál nepokračuju, protože jsem měla na lačno trochu vyšší hodnoty. Mám přijít znovu v pondělí (byl zrovna pátek) a že odběr zopakujeme. A ať si z toho nedělám hlavu, že se to někdy děje. S tímto jsem opravdu nepočítala. Sice jsem si z toho neměla nic dělat, ale já si teda dělala. Doma jsem se pochopitelně totálně rozstřelila. Přespříští týden jsem měla odjet na týdenní výcvik, pak na narozeninou oslavu a na konci měsíce jsme měli naplánovanou poslední dovolenou ve dvou v luxusním hotelu v Luhačovicích. Jak to s tím jídlem sakra udělám?! Přes víkend jsem o těhotenské cukrovce přečetla ledasco. A i když to nebyla bezzbytková dieta, kterou jsem držela přesně před rokem, rozhodně to nebyl typ stravování, který bych další tři měsíce chtěla držet. No nic, v pondělí repete. Jela jsem s tím, že to je hop, nebo trop. Byla tam jiná sestra, která se mě ptala, jestli jsem držela o víkendu lehkou dietu. To jsem měla?! Nikdo se nezmínil. Každopádně jedla jsem zatím tradičně, samozřejmě jsem se necpala sladkostmi, ale říkala jsem si, že jestli tu cukrovku mám, tak by bylo fajn, aby se na ní přišlo. Při prvním odběru jsem se dozvěděla, že jsem v pátek měla hodnotu 5.17 (hranice byla 5.1), a to ve mně vzbudilo naději, že ještě nemusí být nic ztraceno. Jak na potvoru se jim rozbil přístroj na vyhodnocování glukózy, a tak to museli dělat ručně, což trvalo asi hodinu. A světe div se, prošla jsem! Vyfasovala jsem pomerančový roztok a pustila se do něj. Řeknu Vám to takto – chutnalo to jak přeslazená Fanta a teda zhruba ve třičtvrtě lahvičky jsem se už nutila ze všech sil, ať to dopiju. Každopádně pořád to bylo na svátek oproti projímadlu, které jsem musela vypít k magnetické rezonanci a pak před operací. To bylo největší peklo světa a ještě se z toho zese*ete na počkání. Asi půlhodinu po vypití se mi začalo dělat zle od žaludku a samu sebe jsem přemlouvala, že to přece nevybliju. Pokud by se tak stalo, test by se musel opakovat. A já už třetí odběr na lačno dělat nechtěla. Do toho se mi začalo trochu motat v hlavě a díkybohu, že jsem seděla v pohodlném křesle, kde jsem nevolnost rozdýchávala. Sestřička nás chodila pravidelně kontrolovat a říkala, že si můžeme na záchodě vypláchnout pusu vodou od toho sladkého. Což jsem využila a udělalo se mi líp. Každopádně moje tělo takovou porci cukru nevidělo rozhodně rádo. Po hodině se odebrala krev a za další hodinu znovu. Tímto test skončil. Dostala jsem instrukci, že kdyby bylo něco špatně, ozve se mi moje gynekoložka, které pošlou výsledky. Když se neozve, projdeme to pak na další těhotenské poradně. Výsledky jsem dostala smskou ještě ten den odpoledne. Gestační diabetes (těhotenská cukrovka) potvrzen. Do prde..háje! Byla jsem fakt naštvaná. Naštvaná z toho, že kdybych neprošla znovu už ten první odběr, mohla jsem si celou tuhle tříhodinovou šarádu odpustit a hlavně jsem nemusela slinivku miminka zbytečně zatížit. Co se dá dělat.

Nebudu už dnes psát o tom, co diagnóza těhotenské cukrovky znamená v praxi pro můj život, to si nechám někdy na příště. Pro mě test jako takový nebyl žádná tragédie. Jasně, je to dlouhé, nepříjemné, nemusí být člověku dobře, tři odběry krve jsou dost, ale při představě, že bych po pěti letech čekání na miminko své dítě ohrozila tím, že bych na test nešla a o cukrovce nevěděla, tak bych si to asi nikdy neodpustila. Je to rozhodnutí každé z nás. Dost často padají argumenty, že taková porce glukózy je velký nápor na tělo naše i miminka. Jak už jsem psala výše, zdravý metabolismus je schopný se s takovým množstvím glukózy vyrovnat, což potvrzují i lékaři a odborníci. Je otázkou, jak se ale vypořádá naše tělo a miminko s tím, když tu cukrovku opravdu máme, ale nevíme o ni a adekvátně ji neléčíme. A argument: „Já se přeci stravuji zdravě, sportuju, sladké ani tolik nejím“ – je sice hezký, ale za mě nedostatečný. Hladinu cukru můžou zvyšovat nejen rychlé cukry, ale také potraviny typu rýže, brambory, pečivo, ovoce apod. A to běžně konzumuje většina z nás. Nejsem tady ale od toho, abych někomu moralizovala, co má/nemá dělat. Považuju ale za důležité, aby zaznělo, že i žena s BMI 20.4 před otěhotněním s pravidelnou a relativně zdravou stravou, dostatkem pohybu může těhotenskou cukrovkou onemocnět. Jsem toho příkladem!